|
 |
|
 |
| Fascinationem do Anglie - mise Duxford [ >> ] |
 Mezi svátky p?íznivc? historických letadel z období druhé sv?tové pat?í akce, která nemá na starém kontinent? obdoby. Jsou to Flying Legends. Tato akce se každoro?n? koná na slavném letišti Duxford nedaleko Londýna a t?ší se zna?né oblib? divák?. S kolegou Pavlem jsme m?li možnost tuto unikátní leteckou akci n?kolikrát navštívit a loni jsme si slíbili, že v roce 2004 se do Duxfordu dostaneme letadlem po vlastní ose.
Fascination D4BK
Na cestu jsme p?ipravili celokompozitový Fascination D4BK z dílny známého konstruktéra Wolfganga Dallacha, který vyrábí WD Technik Kaplice. Fascination v ?eské republice není moc známý, i když je to letadlo, které má za sebou ?adu úsp?ch?, mimo jiné nap?íklad oblet Asutrálie za šest dní. Tém?? celá produkce jde na export, proto nebývá Fascination ?asto k vid?ní na našich letištích.
Fascination je certifikován jak v UL verzi, tak i VLA, pro pohon slouží zpravidla stoko?ový Rotax, standardn? je vybaven zatahovacím podvozkem a vrtulí s konstantními otá?kami, odpovída?em, moderními GPS systémy, nouzovým vysíla?em ELT atd. Kompletní výbavu je pochopiteln? možné p?izp?sobit individuálním požadavk?m dle p?ání pilota.
Fascination vyniká vysokou cestovní rychlostí, p?íjemn? prostornou kabinou a velkým zavazadlovým prostorem. V zahrani?í se používá pro leteckou turistiku a sportovní létání, v leteckých školách pak pro pokra?ovací výcvik a pro létání do zahrani?í.
Plánovaná trasa
Necht?li jsme let?t p?ímo Praha Londýn, poto jsme za?ali promýšlet, jaká trasa by mohla být zajímavá. Nakonec nám jeden kamarád poradil, že na jižním okraji Pa?íže se nalézá známé letišt? a zárove? letecké muzeum La Ferte. Návšt?va prý stojí za to. V Bottlangu jsme bohužel zjistili, že se jedná o soukromé klubové letišt?, na kterém je provoz pouze místních, zejména historických letadel. Nedali jsme se odradit a po sérii telefonát? a fax? se nám poda?ilo obdržet povolení pro p?ílet. První oto?ný bod naší trasy – Pa?íž jsme m?li. Rychlá kalkulace trasy Praha Pa?íž dávala letovou dobu t?i hodiny padesát minut. To už bylo za hranicí doby, kterou jsme byli ochotni v kabin? na jeden zátah strávit. Rozhodli jsme se proto pro zastávku t?sn? za francouzsko n?meckou hranicí. Volba padla na letišt? Nancy Essey. Toto letišt? nabízí jak pasové odbavení, tak i možnost dopln?ní paliva.
Z Pa?íže bylo t?eba zvolit trasu, která by byla zakon?ena op?t p?istáním na letišti s možností pasového odbavení a ze kterého bude v p?ípad? pot?eby možné p?esko?it do Anglie nebo na kterém bude možné v p?ípad? špatného po?así p?enocovat. V ?asopise Flyer jsem p?ed nedávnem ?etl ?lánek, ve kterém chválili Le Toquet. Toto mezinárodní letišt? se nalézá na severozápadním pob?eží Francie a je oblíbeným vstupním bodem anglických pilot? do vzdušného prostoru Francie.
Program na Anglii jsme m?li pouze rámcový, m?li jsme vybráno n?kolik letiš?, na které jsme se cht?li podívat, pokud bude p?íznivá situace. Prioritou byla letišt? s provozem historických letadel, pop?ípad? letišt? se zajímavou historií. Pevným bodem našeho programu byla návšt?va
Flying Legends.
S návratem do ?R jsme nic moc nevymýšleli, naplánovali jsme cestu p?ímo z letišt? Southend na východním pob?eží do Karlových Var?.
Pro samotné plánování trasy a naviga?ní výpo?ty jsme použili software Jeppesen Flite Star, mapy Jeppesen GPS/VFR, Bottlang Airfield Manual a Pooley´s.
St?eda
Let?any – Ruzyn? – Nancy – La Ferte (Pa?íž) – Le Toquet
Do Let?an jsme dorazili po šesté hodin? ráno. V?ci jsme naložili již v úterý, takže nebylo t?eba ztrácet ?as usazováním tašek a ostatního nákladu. Starujeme po p?l sedmé a pokra?ujeme p?ímo na finále 24 Ruzyn?. Odbavení se konalo standardn? na „staré“ Ruzyni. Bohužel pracovník handlingu, který nás odbavoval nemohl nalézt v systému náš plán. Volám tedy na briefing a vše se vysv?tluje. Hledal nás mezi IFR lety, kde jsme pochopiteln? nebyli.
Startujeme se zpožd?ním p?ibližn? dvaceti minut. Po stratu opouštíme CTR p?es Radotín a dále pokra?ujeme p?ímo kursem na Nancy. Po?así je p?íznivé, v údolích jsou mlhy, jinak vítr slabý severozápad.
Jak se blížíme k hranici tak za?íná p?ibývat obla?nosti a v dálce p?ed námi se tvo?í mlžný opar. Letíme v p?ti tisících stopách. Za nedlouho se dostáváme do onoho oparu. Dohlednost se snižuje, opar se m?ní na hustou podymu. Našt?stí asi po dvaceti minutách se to lepší a pokra?ujeme klidným ranním vzduchem. Po celou dobu jsme na n?mecké letové informa?ní službu. N?mecko je zatím bez provozu. Blížíme se k francouzské hranici. Hranice vede kopcovitou krajinou, která se zvedá z relativn? plochého západu N?mecka.
P?echázíme na francouzskou informa?ní službu. Služba nás žádá o nastoupání do šesti tisíc, což nám chvilku trvá. D?vodem je aktivovaný omezený prostor, na který se ?ítíme. Oblast východn? od Nancy je plná omezených prostor?, je t?eba d?kladná p?edletová p?íprava, jinak hrozí potíže a hlavn? pokuty.
P?echázíme na Nancy Approach. Letišt? máme v dohledu, na ploše je provoz. P?ibližujeme se vstupním bodem a dostáváme pokyny pro za?azení do okruhu a finále. Vše jde plynule, to?íme finále. Rolujeme na stojánku všeobecného letectví a jdeme na odbavení. Velmi ochotná obsluha nám za?izuje vše pot?ebné, v?etn? tankování a metea na naši plánovanou tra? do La Ferte.
Na letišti trénuje francouzská armáda seskoky, samotné vysazování probíhají práv? v jednom z omezených prostor? východn? od letišt?. Piloti jsou pohodá?i, mávají nám. P?eci jen OK imatrikulaci tam asi nevidí ?asto. Jdeme do místní restaurace na kafe. Studujeme meteo. V oblasti Pa?íže bou?ky, déš?, vítr v nárazech patnáct metr?. Koukáme z okna a za?íná slab? pršet. Rozhodujeme se pokra?ovat na La Ferte. Pokud nás po?así donutí, sedneme na n?jákém letišti po cest?. Našt?stí se jich nabízí celá ?ada. Pro jistotu ješt? volám na La Ferte, ale nikdo to tam nebere.
Jelikož se letišt? nalézá p?ímo ve m?st? oldetové instrukce jsou takové, že po startu musíme pokra?ovat p?ímo až do stanovené minimální výšky a po té pokra?ovat odletovým koridorem na severozápad.
Letíme podle instrukcí, lou?íme se s dispe?erem a p?echázíme na oblastní info. Pokra?ujeme nad krajinou, která se stává monotónní. Velké lány, ob?as n?jaká usedlost. Vidíme n?kolik opušt?ných letiš?, jinak nic moc zajímavého. Prolétáváme leh?í p?ehá?kou. Nakonec déš? ustává, letíme t?sn? pod základnou ocelových mrak?. P?ed námi zataženo, za námi šedá obla?nost.
P?echázíme na frekvenci pro VFR lety v oblasti Pa?íže. Máme povolení pokra?ovat trasou, kterou jsme nahlásili. Pa?íž sama o sob? m?la být problematická. Podle dostupných informací po teroristických útocích v zá?í byly zakázány VFR trasy pro p?ílety na letišt? v t?sné blízkosti Pa?íže. Po prostudování AIP a po n?kolika telefonátech jsme nenarazili na žádná aktuální omezení, proto jsem byl zv?dav, jak to bude probíhat v praxi. Vše však prob?hlo bez problém?. Let?li jsme okolo p?ekrásných historických sídel a záme?k? a nakonec se p?ed námi po levé stran? objevilo letišt? La Ferte.
La Ferte má preferovanou dráhu pro vzlety a p?istání, kterou jsme se rozhodli použít. P?íletová procedura je op?t pod?ízena hlu?nosti a z toho plynoucímu zákazu p?elétávat zastav?né plochy.
Hlásíme p?iblížení, ale nemáme odezvu. Pokra?ujeme a hlásíme na slepo. Jdeme na krátké finále, ale vítr do zad je siln?jší než jsem o?ekával a máme vyšší rychlost, než by bylo zdrávo. Nakonec vytrácíme rychlost a sedáme. Rolujeme na stojánku.
Jdu do kancelá?e zaplatit poplatky, ale nikdo tam není. Pavel mezitím zmizel v hangáru, ve kterém zrovna skupinka mechanik? usazuje motor na jakousi námo?ní stíha?ku ze ?ty?icátých let. Mí?ím do místní restaurace. Je to rodinný podnik s domácí kuchyní. Výborný servis, akorát ta francouzština. Dáváme si ob?d. Venku se setm?lo a spustila se silná pr?trž mra?en, které jsme se po cest? vyhnuli. P?ehá?ka trvá asi hodinu. Po ob?d? si prohlížíme expozici historických letadel. Sbírka obsahuje letadla od první sv?tové války po sportovní letadla sou?asnosti.
Po prohlídce mí?ím op?t do kancelá?e. Poplatky se neplatí, pouze se zapisuji do deníku. Ješt? v kancelá?i konzultuji naší trasu okolo Pa?íže s místním pilotem, který potvrzuje, že by po trase nem?l být žádný zádrhel.
Startujeme po patnácté hodin?, a letíme po plánované trase. Okolí Pa?íže je nádherné, letíme kolem Versailles a dále na sever. Obla?nost je protrhaná, svítí slunce, ale p?ed námi se rýsuje zamra?ené pob?eží. Letíme svižn? a blížíme se k Le Toquet.
Po?así se horší každým kilometrem. P?ed námi hradba mrak?, jejichž cáry sahají až na zem. P?ela?ujeme na Le Toquet ATIS. Dohlednost pod kilometr, déš?, vítr jedenáct metr? s nárazy patnáct. Ladíme Approach. Hlásíme se s dostate?nou ?asovou rezervou a sledujeme korespondenci. Slyšíme vrtulník Robinson, který hlásí, že letí na náhradní letišt? do Calais. My mezi tím p?ekra?ujeme hranici CTR. Intenzivn? prší, ale viditelnost ješt? jde. Letíme na pob?eží a dostáváme instrukce, abychom p?eladili na v?ž. V?ž se ptá, jestli máme dráhu v dohledu. Odpovídáme, že to?íme base a dráha v dohledu. Dispe?er nás upozor?uje na nárazy v?tru a povoluje finále. P?ibližujeme se traverzem a sedáme. Na dráze je kaluž, ve které plave hejno rack?. Rolujeme na stojánku všeobecného letectví. B?ží k nám n?jaký ?lov?k a ?íká, že se p?es noc o?ekává silná bou?e a že máme letadlo dob?e ukotvit, což v záp?tí d?láme.
Jdeme na briefing, kde nám velmi ochotná obsluha dává meteo pro oblast Le Toquet, kanál a Anglii a nabízí tankování. Ptáme se na taxíka a na ubytování. Taxík je u letišt? do p?ti minut a ochotný taxiká? nám obvolává místní pensiony, jestli mají volno. Je sezóna a všude je plno. Je úsp?šný až asi na šestý pokus. Cesta z letišt? do pensionu trvá asi dest minut. Bydlíme dva bloky od centra nedaleko pob?eží. Jdeme na ve?e?i a plánujeme p?elet Kanálu. Marn? hledáme internetovou kavárnu, v pensionu internet taky není.
?tvrtek
Le Toquet – Southend – North Weald – Old Warden – Little Gransden
Ve ?tvrtek vstáváme kolem p?l osmé a jdeme na snídani. Po?así se vybralo a vypadá to nad?jn?. Jedeme na letišt?, Pavel p?ipravuje letadlo, tankuje, já zatím podávám letový plán. Nakonec jsme se rozhodli let?t na letišt? Southend. Toto letišt? se nalézá na pob?eží a jeho po?átky sahají do druhé poloviny t?icátých let. Pro nás bylo d?ležité, že je tam pasové odbavení. Docela to fouká, nad kanálem jihozápad p?t metr?, nad Anglií máme o?ekávat bou?kové po?así a p?ehá?ky. Navlékáme se do vest, zavíráme kabinu a zah?íváme motor. Dostáváme povolení rolovat. P?ed námi stratují t?i akrobatické Extry jakéhosi národního akrobatického družstva, které letí také do Anglie.
Po startu to?íme severní okruh a pokra?ujeme nad Kanál, opouštíme CTR a p?echázíme na London Info. P?ed námi jsou bílé doverské útesy.
P?elétáme anglické pob?eží, hlásíme se FIS a pokra?ujeme p?ímo na Southend. Po?así je zatím dobré, i když nad Londýnem vidíme p?ehá?ky a základna mrak? klesá do t?í set metr?. P?echázíme na Southend a dostáváme pokyny pro p?iblížení. ?adíme se do okruhu a sedáme. Pokra?ujeme na stojánku všeobecného letectví a jdeme na pasové odbavení. Automaticky získáváme aktuální meteo pro celou jižní Anglii. Jdeme na kafe a plánujeme další trasu. Vybíráme si letišt? North Weald. Pokud si vzpomínáte na hlavní letišt? filmu Bitva o Británii, tak to je North Weald. Mimo jiné je tam The Squadron, která sídlí v dobových budovách, je to domovská báze n?kolika historických „vále?ník?“ a každoro?n? se tam koná letecký veletrh Aerofair. Telefonicky ov??ujeme, že nás tam pustí. Op?t dotáváme informace o provozu a pokyny pro p?istání.
Vracíme se k letadlu a startujeme bez plánu na North Weald. Vzdušnou ?arou je to kousek, my ale pro jistotu d?sledn? oblétáváme zástavbu a užíváme si výborné dohlednosti. Deset kilometr? východn? od letišt? se hlásíme na North Weald v?ž a dostáváme povolení p?iblížení a p?istání. D?láme širší okruh, prohlížíme si letišt? z pta?í perspektivy a nakonec sedáme. Rolujeme na stojánku The Squadron. Jdeme zaplatit poplatky, kancelá? je v d?ev?né budov?, která je plná historického vybavení. Rovn?ž je tam malá kantýna, krom? r?zných sendvi?? nabízí také typickou snídani The Squadron, která je místní specialitou a je servírovaná celý den.
U The Squadron snídan? plánujeme další trasu. Krom? Duxfordu, kam jsme cht?li let?t jsme m?li za cíl rovn?ž Old Warden, Shuttlewotrh. Je to letišt?, u kterého je historické muzeum letuschopných letadel od po?átk? letctví, po?ínaje Bleriotem, p?es „?eský“ Spitfire, až po r?zné rarity jako Nebeská blecha. Old Warden je však striktn? soukromá záležitost, p?istání tam je t?eba dostate?n? dop?edu projednat, a pokud povolení dostanete, tak si tam stejn? ješt? t?sn? p?ed odletem musíte zavolat, jestli povolení platí. Já jsem tam volal již z ?ech a bylo mi ?e?eno, a? se ozveme telefonicky v den p?íletu asi hodinu p?ed plánovaným p?íletem. Pokusil jsem se tam tedy zatelefonovat. Vysv?tlil jsem kdo jsme a že bychom rádi p?ilet?li. Správce mi ?ekl, že to jde probrat se šéfpilotem a pokud p?ílet nebude možný, že mi zavolají zp?t.
Pavel mezi tím p?ed hangárem mluvil s jendím z místních pilot? a diskutovali o Fascination. Ukázalo se, že to je nový dealer pro Spojené království. ?íkal nám, že se podílel na expozici WD Technik na ?ervnovém Aerofairu, kde probíhala presentace a letové ukázky a kde tato éra vzbudila velký zájem. Zejména pro elegantní tvary, rozsah rychlostí, technickou vysp?lost, bezpe?nost a výbornou ekonomikou provozu. Létání v Británii je nákladná záležitost, pat?í prakticky k nejdražším v Evrop?. Jak Fascination/Evolution UL tak VLA podle n?j mají velkou perspektivu, protože vypl?ují mezeru na trhu mezi klasickými ultralighty a „dosp?lými“ letadly, které p?ekonají jak výkonem tak i spot?ebou.
Porovnání Cessny 152 s Evolutionem filosoficky p?irovnal ke klasickým sportovním letoun?m a novému SR22-G2 Cirrus. Oba p?íklady demonstrují rozdíl mezi klasickým p?ístupem a výsledky úsp?šného zavedení moderních technologií. Konec konc? jeden n?mecký klient se prý p?ipravuje na cestu kolem sv?ta, kterou již jednou absolvoval v Piperu, a na kterou si nyní tentokrát zvolil Evolution VLA se zv?tšenými nádržemi.
Od západu se blížila p?ehá?ka, proto jsme se rozhodli vyrazit na Shuttleworth. Zatím nikdo nevolal, tak snad je vše v po?ádku. Startujeme a letíme podél CTR Stansted a za nedlouho vidíme hrabství Shuttleworth s nedalekou travnatou dráhou a hangáry, ve kterých je letecká exposice. Jdeme na p?istání, dráha je obklopena stromy, které vytvá?ejí nep?íjemnou turbulenci. Sedáme a rolujeme k v?ži. Jdeme sm?rem k recepci. Vytahuji mobil a vidím n?kolik zmeškaných hovor?. Neznámé anglické ?íslo. Je ve mn? malá duši?ka, ?íkal jsem si, že nám asi volali, že nemáme povoleno p?istát.
Na recepci nás vítá správce areálu. ?íká, že se nám snažil dovolat místní šéfpilot a cht?l nám ?íct, abychom nelet?li, jalikož to fouká a je turbulence. Nakonec ale ?ekl, že vid?li naše p?istání a že jsme to zvládli.
Venku se op?t rozpršelo. Tentokrát to byla dvacetiminutová p?ehá?ka. Šli jsme se podívat do hangár? a vystavené exponáty. Sbírka se oproti lo?sku rozrostla o pár zajímavých letadel, taktéž hangáry byly rozší?eny a p?ibyla i exposice historických motocykl? a automobil?.
P?ed odletem ješt? jdeme za šéfpilotem a ptáme se ho, jaká letišt? by nám doporu?il navštívit. Na map? nám ozna?il t?i letišt?, na kterých jsou soukromé sbírky letadel. Doporu?il tam ale dop?edu zavolat a domluvit se na p?íletu. Ješt? se nás ptá, co je to za stíha?ku, kterou jsme p?ilet?li. Tak mu popisujeme fascíka a naší cestu z Prahy. P?eje nám hodn? št?stí a aby nám p?álo po?así na cestu zp?t. Starujeme a to?íme na Little Gransden.
Letišt? Little Gransden, na které jsme volali a kde m?žeme nechat éro p?es noc, se nachází asi dvacet kilomatr? od Duxfordu a nebude tudíž problém se v sobotu dostat na Flying Legends. V Pooley´s jsme našli kontakt na ubytování typu B&B, kam voláme a kde mají volno.
Po p?istání na trávu rolujeme podle instrukcí na jižní okraj letišt?. Na ploše vidíme ?adu Jak?, Extru, která pat?í anglickému týmu Ellite Twister, který na tomto letišti sídlí, dále jsou vid?ní Pitts Special, Piper Cup a krásná replika Storchu, který pat?í Johnu Ashbymu, se kterým vyhrál dv? ceny na PFA Rally. John je bývalý linkový pilot, který létal v Asii. Nyní je v d?chodu a ?ty?i roky staví onoho Storcha.
Voláme si taxíka do pensionu. Bohužel žádný taxík není poblíž a museli bychom ?ekat minimáln? hodinu a p?l. John se nabízí že nás odveze. S díky p?ijímáme a jedeme se ubytovat. Domlouváme se, že si ješt? zavoláme. Ve?e?íme v klasickém anglickém pubu a plánujeme trasu na pátek.
Pátek
Little Gransden – Sandtoft – Sturgate – Easton – Duxford – Little Gransden
Ráno jedeme na letišt?. Je pod mrakem, ale zatím neprší. Rozhodli jsme se prolet?t východní pob?eží a jako místo p?istání jsme vybrali Sandtoft, bývalá základna RAF. Trasa severovýchodn? od Londýna vede vojenskými prostory, ale s pr?letem nemáme problém. Dispe?e?i si nás p?edávají a hladce pokra?ujeme. Letíme v patnácti stech stopách a za?ínáme se dostávat do mrak?. Dostáváme informace o provozu a rad?ji žádáme o výšku t?ináct set, kv?li nízké obla?nosti. Dispe?er se nás obratem ptá, zda máme vizuální kontakt se zemí. Klesáme a potvrzujeme, že ano. Dává nám výšku tisíc stop. To jsme již necelých šedesát kilometr? od Sandtoftu. Za?íná mrholit. Letišt? bychom m?li mít v dohledu, ale zatím nic. Na konec se sedm kilometr? p?ed námi ukazuje asfaltová plocha s hangáry. ?ekal jsem daleko v?tší letišt?. Hlásíme se a jdeme na p?istání.
Jdeme zaplatit poplatky na v?ž a žádáme o pln?ní. Obsluha se omlouvá, ale palivo jim prý došlo. Ochotn? ale volají na sousední letišt?, kde nám dojednávají pln?ní. Dáváme si ?aj a upravujeme trasu. P?vodn? jsme cht?li let?t na západ a následn? se vrátit sm?rem na jih, p?es Silverstone, kde zrovna probíhal trénink F1. Nyní se musíme vrátit na Sturgate.
Sturgate je menší klubové letišt? s dobrým zázemím. Je tam certifikovaný servis, možnost pln?ní atd. Po p?istání se nás ujímá pensionovaný pilot RAF, který nám tankuje a který nás zve na ?aj. Dáváme se do ?e?i. Ukazuje nám fotky, kdy sloužil v armád?. Je to p?sobivé. Ptá se nás, kam cheme let?t dál. Ukazujeme mu naší trasu. Doporu?uje se vyhnout Birminghemu. Prý jsou tam nep?íjemní dispe?e?i. ?íkáme mu, že zvažujeme návšt?vu PFA Rally na letišti Kembel. Je to nejv?tší evropský slet všeho, co létá. Bohužel je t?eba mít p?íletové pokyny s sebou a nám se je nepoda?ilo sehnat. Vysv?tlujeme naši situaci, na?ež kolega zavolal na letišt? Easton, kde mu ochotn? slíbili, že nám tyto dokumenty p?ipraví. Lou?íme se a letíme na Easton. Po?así se zlepšilo a cestou na jih se to vybírá. Na Easton p?istáváme za ideálního plachta?ského po?así.
Easton je velmi p?átelské letišt? se skv?lou partou lidí. Náš p?ílet tam vzbudil pozornost, museli jsme vypráv?t podrobnosti naší cesty. Šéf místního klubu zavolal na Kembel a za?ídil nám, že žádné papíry pro p?ílet nepot?ebujeme. Smál se a ?ekl, že zhruba ?ty?i stránky pokyn? se dají shrnout do – dávat pozor na okolní provoz a hlásti pouze finále. Je tam prý hustý provoz a p?ílety není možné ?ídit.
Plánujeme p?elet do Kembelu. ?asov? je to napnuté, pokud chceme stihnout i Duxford. V Duxfordu totiž probíhají letové ukázky pro fotografy a úzkou skupinu pozvaných noviná??. U toho nesmíme chyb?t. Duxford je pro nás priorita. Startujeme a to?íme na severovýchod nad Londýn. Letíme v krásném po?así. Je silný provoz. Dostáváme povel to?it na jih. Máme kolizní kurs. To?íme, ale další pokyny nep?ichází. Pokra?ujeme tedy asi t?i minuty na jih. Odkláníme se od naší plánované trasy, nakonec ale korigujeme kurs a mí?íme p?ímo do Duxfordu.
Od severu jdou p?ehá?ky. Do jedné z nich se dostáváme, když za?ínáme s p?iblížením. V Duxfordu probíhá provoz „vále?ník?“, dispe?er ?ídí veškerý provoz na jedné frekvenci Approach. Dostáváme povel vy?kávat. Mezi tím sedá Spitfire. Fascination na okruhu se Spitfire. To je síla. Za spitem dostáváme povolení k p?istání. Sedáme a dostáváme pokyny pro pojížd?ní. Parkujeme na jihovýchodní stojánce.
Jede pro nás handling. Mikrobus nás nabírá a veze k v?ži. Po cest? nabíráme piloty stíha?ek, kte?í se s námi dávají do ?e?i a ptají se odkud jsme a ?ím jsme p?ilet?li. Ukazujme na Fascination. Konstatovali „very sleek“. Na v?ži se nás ujímá jeden pilot, který vlastní sbírku letadel a který plánuje navštívit ?eskou republiku. Vym??ujeme si kontakty. ?íká, že má zájem o praktické informace, a že se brzy ozve. Jdeme na kafe a prohlížíme si v klidu letadla, ke kterým o víkendu nebude takový p?ístup. Na v?ži jsme se domluvili na odletu v sedmnáct ?ty?icet p?t. Mikrobus nás ?ekal, jak bylo domluveno a odvezl nás k letadlu. Když jsme na východním konci objížd?li asfaltovou dráhu, tak se ?idi? omlouval za díry. Prý poz?statek bombardování.
P?iparavujeme se ke vzletu a dostáváme povolení spustit. Práv? probíhá letové vystoupení dvou Spiftir?, kte?í létají pr?lety pár metr? od nás. Pokoušíme se d?lat záb?ry videokamerou, ale výsledek nic moc. ?ídící provozu se nám omlouvá za zdržení. To v rámci komunikace s piloty „vále?ník?“. Další dva spity létají sólo na severní stran? letišt? a trénují individuáln? akrobacii. Východn? od letišt? jsou dva Mustangy. Hlásím, že jsme p?ipraveni ke startu. Obratem dostáváme povolení a startujeme. Pokra?ujeme na západ a stoupáme do t?í tisíc. Spitfiry, které trénovaly na severní stran? jsou nyní ve slunci na západní stran? letišt? zformovány ve dvojici a souvratovou zatá?kou se k nám zleva p?iblížili a prolet?li kolem nás. Tak to bylo efektní zakon?ení naší návšt?vy, která mnohonásobn? p?ed?ila naše o?ekávání. Pokra?ujeme na Little Gransden, kde plni zážitk? v po?ádku sedáme. Tentokrát nejedeme na pension, ale rovnou do oblíbeného pubu.
Sobota
Little Gransden – Southend
Ráno balíme, lou?íme se s majitelkou pensionu, která se rozpovídala a za?ala popisovat válku, kterou v tomto dom? prožila. Z okna ukazuje místní plachta?ský aeroklub, který byl americkou základnou bombardér?.
Odjíždíme na Little Gransden, kde nakládáme zavazadla do éra a vyrážíme do Duxfordu na Flying Legends, kde trávíme tém?? celý den. P?ed pátou odjíždíme na Little Gransden, ze kterého starujeme a letíme do Southendu podél Duxfordu a CTR Stansted.
Na briefingu dostáváme informace o po?así, bohužel není k dispozici p?edpov?? pro ned?li ráno. Plánujeme odlet na ned?li na sedmou hodinu ráno. Standardní odlety je možné realizovat až od devíti hodin, takže musíme projednat individuální odlet s v?ží. Podávám letový plán, který mí?í rovnou ze Southendu do Sigerlandu v N?mecku. Pracovnice briefingu ?íká, že touto trasou nikdo nelétá a musela hledat hranice p?íslušného FIR. Smála se a ?íkala, že se asi nebojíme vody.
Flying Legends
Ned?le
Southend – Siegerland – Karlovy Vary - Let?any
Vstáváme v šest hodin a jedeme na letišt?. Pavel p?ipravil éro, já jsem uzav?el papírování a jdeme na to. Vypo?ítaná doba Southend – Siegerland je dv? hodiny p?icet p?t.
Startujeme v sedm t?icet, to?íme na jih, oblétáváme omeztený prostor a nabíráme kurs na Brusel. Nad kanálem jsou mraky, ale zatím tak do ?ty? osmin. Stoupáme nad mraky do p?ti tisíc. Bohužel mraky se postupn? slévají a základna obla?nosti roste. Dostáváme se na hranici obla?nosti a pokoušíme se to prolet?t. Je to ale jednolitá hradba. Klesáme do patnáci set stop. V této výšce letíme až na pob?eží.
Nad pob?ežím se situace nelepší, práv? naopak. Za?íná drobn? pršet a mraky klesají k zemi. Podle p?edpov?di m?la být obla?nost ve t?ista metrech a do t?í osmin. Postupn? vyklesáváme, kon?íme ve stopadesáti metrech. Rozhodujeme se, které z náhradních letiš? vybereme. Moc alternativ se ale nenabízí. Blížíme se k Bruselu, který oblétáváme z jihu. P?ed sebou vidíme ?ídnoucí obla?nost. Pokra?ujeme. Po?así nad N?meckem je už pohoda, ješt? ale ob?as zahlédneme p?ehá?ku. V Sigerelandu sedáme po dvou hodinách a osmnácti minutách.
Siegerland je letišt? obklopené lesy, na kterém je smíšený provoz. Je zde možné natankovat i natural a služby jsou na vynikající úrovni, akorát restaurace byla zav?ená z d?vodu rekonstrukce. Do týdne by prý ale m?la normáln? fungovat.
Podávám letový plán, tankujeme a vyrážíme na tra?. Za?íná to nosit a také to se to rozfoukalo. Nedaleko Fuldy vidíme silný plachta?ský provoz. Pokra?ujeme p?ímo na Karlovy Vary. Obzor postupn? ?erná, blížíme se bou?kovým mrak?m, op?t vidíme p?ehá?ky. Po hodin? a dvaceti šesti minutách sedáme ve Varech. Jdeme na odbavení, prohlédneme si reklamy v azbuce a starujeme, jelikož obla?nost, která se celou dobu za námi hnala se rychle od západu blíží. P?esko?ení do Let?an je již rutinní záležitostí.
Záv?r
Celkový nálet byl n?co málo p?es t?i tisíce sedm set kilometr?. Trasu jsme absolvovali se Skyforce IIIC a Garmin 296, nicmén? v map? jsme m?li vždy zaznamenanou plánovanou tra? i skute?nou trasu letu. Ve výbav? jsme rovn?ž m?li kompletní sadu letiš? po trase, z Bottlangu a Pooley´s, což nám umožnilo operativní plánování let?. Rovn?ž se nám osv?d?ilo si na všechna plánovaná letišt? p?edem zavolat. Nikdy jsme nenarazili na problém nebo neochotné jednání. P?istávací poplatky jsou v rozumných mezích, pominu-li Ruzy?, která si ú?tovala šestnáct set korun za odbavení.
Natural je možné tankovat v N?mecku, ob?as ve Francii, na velkých letištích je ale t?eba po?ítat s avgasem za cenu euro dvacet až euro šedesát. Nemá asi smysl p?ipomínat, že odpovída? je pro podobné létání podstatný. Samoz?ejm? lze cestu po Evrop? uskute?nit is bez, ale oblétávání prostor? pak musí být ?asov? neuv??iteln? náro?né.
Komunikace s dispe?ery letových informa?ních služeb byla bezproblémová, všude byli velmi vst?ícní a v místech s hustým provozem bylo p?íjemné v?d?t, kdo kde letí.
Velmi se nám osv?d?il rozsah rychlostí Fascination. Pro „turistiku“ jsme volili ekonomický režim na rychlosti kolem dv?st? deseti kilometr? za hodinu, na p?elety pak cestovní režim, ve kterém je fascík jedine?ný. Vyst?elovací padák a ELT za?ínají být pro moderní ultralighty i VLA standardem, v n?kterých zemích za?ínají být i podmínkou.
04-10-2004, 22:02:00
|
 |
